दुर्योधने ऽथ विमुखे राजपुत्रशते हते। सौभद्रे प्रतिपत्तिं कां प्रत्यपद्यन्त मामकाः। मूलं हि सर्वधर्माणां दैवतं स्वर्गवासिनाम्। स कृष्णो दैवतं येषां किं तेषां दुःखसंभवः। कर्मणां प्रतिपन्ने ऽर्थे कालेन परिणामिते। का चिन्ता महती भूप चिन्तया बाध्यते जडः। क्रियोपक्रमितः पूर्वं परिणामदृशः सुखम्। त्यागं विना महाराज समाधानं न विद्यते। भवांस् तद्रहितो राजञ् शृणुष्वाचरिते फलम्।
duryodhane 'tha vimukhe rājaputraśate hate. saubhadre pratipattiṃ kāṃ pratyapadyanta māmakāḥ. mūlaṃ hi sarvadharmāṇāṃ daivataṃ svargavāsinām. sa kṛṣṇo daivataṃ yeṣāṃ kiṃ teṣāṃ duḥkhasaṃbhavaḥ. karmaṇāṃ pratipanne 'rthe kālena pariṇāmite. kā cintā mahatī bhūpa cintayā bādhyate jaḍaḥ. kriyopakramitaḥ pūrvaṃ pariṇāmadṛśaḥ sukham. tyāgaṃ vinā mahārāja samādhānaṃ na vidyate. bhavāṃs tadrahito rājañ śṛṇuṣvācarite phalam.