यत् तु धर्मप्रवृत्तस्य हृतं राज्यम् अधर्मतः। द्रौपदी च परामृष्टा सभाम् आनीय शत्रुभिः। कथं वृद्धेषु तिष्ठत्सु धार्मिकेषु महत्सु च। द्रौपदी प्राप्नुयात् क्लेशं वेश्या योषेव भारत। किम् उ तेषां बिल्वफलं मुखे ह्य् आसीन् महात्मनाम्। उताहो बधिरा ह्य् आसन् मूका वापि धनंजय। अन्धा वसंस् तदा ते तु यैश् च नोक्तं हितं वचः। अथ तत्र भवेद् धर्मो न चैवात्रास्त्य् अनार्यकम्। अनुरूपं कृतं चापि भीष्मद्रोणकृपादिभिः। पुत्रैः शिष्यैश् च यत् सार्धं संनद्धा योद्धुम् आहवे।
yat tu dharmapravṛttasya hṛtaṃ rājyam adharmataḥ. draupadī ca parāmṛṣṭā sabhām ānīya śatrubhiḥ. kathaṃ vṛddheṣu tiṣṭhatsu dhārmikeṣu mahatsu ca. draupadī prāpnuyāt kleśaṃ veśyā yoṣeva bhārata. kim u teṣāṃ bilvaphalaṃ mukhe hy āsīn mahātmanām. utāho badhirā hy āsan mūkā vāpi dhanaṃjaya. andhā vasaṃs tadā te tu yaiś ca noktaṃ hitaṃ vacaḥ. atha tatra bhaved dharmo na caivātrāsty anāryakam. anurūpaṃ kṛtaṃ cāpi bhīṣmadroṇakṛpādibhiḥ. putraiḥ śiṣyaiś ca yat sārdhaṃ saṃnaddhā yoddhum āhave.