द्वेष्यो न साधुर् भवति न मेधावी न पण्डितः। प्रिये शुभानि कर्माणि द्वेष्ये पापानि भारत। उक्तं मया जातमात्रे ऽपि राजन्। दुर्योधनं त्यज पुत्रं त्वम् एकम्। तस्य त्यागात् पुत्रशतस्य वृद्धिर्। अस्यात्यागात् पुत्रशतस्य नाशः। न वृद्धिर् बहुमन्तव्या या वृद्धिः क्षयम् आवहेत्। क्षयो ऽपि बहुमन्तव्यो यः क्षयो वृद्धिम् आवहेत्।
dveṣyo na sādhur bhavati na medhāvī na paṇḍitaḥ. priye śubhāni karmāṇi dveṣye pāpāni bhārata. uktaṃ mayā jātamātre 'pi rājan. duryodhanaṃ tyaja putraṃ tvam ekam. tasya tyāgāt putraśatasya vṛddhir. asyātyāgāt putraśatasya nāśaḥ. na vṛddhir bahumantavyā yā vṛddhiḥ kṣayam āvahet. kṣayo 'pi bahumantavyo yaḥ kṣayo vṛddhim āvahet.