कण्व उवाच। मातलिस् त्व् एकम् अव्यग्रः सततं संनिरीक्ष्य वै। पप्रच्छ नारदं तत्र प्रीतिमान् इव चाभवत्। महर्षे शंस मे सर्वं पृच्छतो ज्ञातुम् इच्छतः। करामलकवत् सर्वं तव ज्ञानं महामुने।
kaṇva uvāca. mātalis tv ekam avyagraḥ satataṃ saṃnirīkṣya vai. papraccha nāradaṃ tatra prītimān iva cābhavat. maharṣe śaṃsa me sarvaṃ pṛcchato jñātum icchataḥ. karāmalakavat sarvaṃ tava jñānaṃ mahāmune.