राक्षस्य् उवाच। जरा नामास्मि भद्रं ते राक्षसी कामरूपिणी। तव वेश्मनि राजेन्द्र पूजिता न्यवसं सुखम्। गृहे गृहे मनुष्याणां नित्यं तिष्ठति राक्षसी। गृहदेवीति नाम्ना वै पुरा सृष्टा स्वयंभुवा। दानवानां विनाशाय स्थापिता दिव्यरूपिणी। यो मां भक्त्या लिखेत् कुड्ये सपुत्रां यौवनान्विताम्। गृहे तस्य भवेद् वृद्धिर् अन्यथा क्षयम् आप्नुयात्। त्वद्गृहे तिष्ठमाना तु पूजिताहं सदा विभो। लिखिता चैव कुड्येषु पुत्रैर् बहुभिर् आवृता। गन्धपुष्पैस् तथा धूपैर् भक्ष्यैर् भोज्यैः सुपूजिता।
rākṣasy uvāca. jarā nāmāsmi bhadraṃ te rākṣasī kāmarūpiṇī. tava veśmani rājendra pūjitā nyavasaṃ sukham. gṛhe gṛhe manuṣyāṇāṃ nityaṃ tiṣṭhati rākṣasī. gṛhadevīti nāmnā vai purā sṛṣṭā svayaṃbhuvā. dānavānāṃ vināśāya sthāpitā divyarūpiṇī. yo māṃ bhaktyā likhet kuḍye saputrāṃ yauvanānvitām. gṛhe tasya bhaved vṛddhir anyathā kṣayam āpnuyāt. tvadgṛhe tiṣṭhamānā tu pūjitāhaṃ sadā vibho. likhitā caiva kuḍyeṣu putrair bahubhir āvṛtā. gandhapuṣpais tathā dhūpair bhakṣyair bhojyaiḥ supūjitā.