गान्धारराजस् तु पुनर् वाक्यम् आह ततो बली। निवर्तध्वम् अधर्मज्ञा युध्यध्वं किं सृतेन वः। सुरनारीरतिसुखं विमर्दम् एवम् अन्यथा। उत्पाटितं द्वारम् एतच् छ्रीमत् त्रिदशसद्मनः। एवम् उक्त्वा जगामाशु शकुनिस् तां पुनः पुनः। लक्षध्वजं वसिष्ठं च मनोनिलजवं महत्।
gāndhārarājas tu punar vākyam āha tato balī. nivartadhvam adharmajñā yudhyadhvaṃ kiṃ sṛtena vaḥ. suranārīratisukhaṃ vimardam evam anyathā. utpāṭitaṃ dvāram etac chrīmat tridaśasadmanaḥ. evam uktvā jagāmāśu śakunis tāṃ punaḥ punaḥ. lakṣadhvajaṃ vasiṣṭhaṃ ca manonilajavaṃ mahat.