शरैः शरीरान्तकरैः सुतेजनैर्; निजघ्नतुस् ताव् इतरेतरं भृशम्। सकृत्प्रभिन्नाव् इव वाशितान्तरे; महागजौ मन्मथसक्तचेतसौ। आलोक्य तौ चैव परस्परं ततः। समं च शूरौ च ससारथी तदा। भीमो ऽब्रवीद् याहि दुःशासनाय। दुःशासनो याहि वृकोदराय। तयो रथौ सारथिभ्यां प्रचोदितौ। समं रथौ तौ सहसा समीयतुः। नानायुधौ चित्रपताकिनध्वजौ। भीमः। दिवीव पूर्वं बलशक्रयो रणे। दिष्ट्यासि दुःशासन अद्य दृष्ट। ऋणं प्रतीच्छेः सहवृद्धिमूलम्। चिरोदितं तं यन् मया ते सभायां। कृष्णाभिमर्शेन गृहाण मत्तः। स एवम् उक्तस् तु ततो महात्मा। दुःशासनो वाक्यम् उवाच वीरः। सर्वं स्मरे नैव च विस्मरामि। उदीर्यमाणं शृणु भीमसेन। स्मरामि चात्मप्रभवं चिराय। यज् जातुषे वेश्मनि रात्र्य् अहानि। विश्वासहीना मृगयां चरन्तो। वसन्ति सर्वत्र निराकृतास् तु। महद् भयाद् रात्र्य् अहनि स्मरन्तस्। तथोपभोगाच् च सुखाच् च हीनाः। वनेष्व् अटन्तो गिरिगह्वराणि। पाञ्चालराजस्य पुरं प्रविष्टाः। मायां यूयं काम् अपि संप्रविष्टा। यतो वृतः कृष्णया फल्गुनो वः। संभूय पापैस् तद् अनार्यवृत्तं। कृतं तदा मातृकृतानुरूपम्। एको वृतः पञ्चभिः साभिपन्ना। ह्य् अलज्जमानैश् च परस्परस्य। स्मरे सभायां सुबलात्मजेन। संजयः। दासीकृताः स्थ सह कृष्णया तु। तेनैवम् उक्तस् तु तवात्मजेन। सुबालचित्तेन वृकोदरो ऽपि। प्रगृह्य चापं भृकुटीं ललाटे। कृत्वा तु रोषोज्ज्वलताम्रनेत्रः।
śaraiḥ śarīrāntakaraiḥ sutejanair; nijaghnatus tāv itaretaraṃ bhṛśam. sakṛtprabhinnāv iva vāśitāntare; mahāgajau manmathasaktacetasau. ālokya tau caiva parasparaṃ tataḥ. samaṃ ca śūrau ca sasārathī tadā. bhīmo 'bravīd yāhi duḥśāsanāya. duḥśāsano yāhi vṛkodarāya. tayo rathau sārathibhyāṃ pracoditau. samaṃ rathau tau sahasā samīyatuḥ. nānāyudhau citrapatākinadhvajau. bhīmaḥ. divīva pūrvaṃ balaśakrayo raṇe. diṣṭyāsi duḥśāsana adya dṛṣṭa. ṛṇaṃ pratīccheḥ sahavṛddhimūlam. ciroditaṃ taṃ yan mayā te sabhāyāṃ. kṛṣṇābhimarśena gṛhāṇa mattaḥ. sa evam uktas tu tato mahātmā. duḥśāsano vākyam uvāca vīraḥ. sarvaṃ smare naiva ca vismarāmi. udīryamāṇaṃ śṛṇu bhīmasena. smarāmi cātmaprabhavaṃ cirāya. yaj jātuṣe veśmani rātry ahāni. viśvāsahīnā mṛgayāṃ caranto. vasanti sarvatra nirākṛtās tu. mahad bhayād rātry ahani smarantas. tathopabhogāc ca sukhāc ca hīnāḥ. vaneṣv aṭanto girigahvarāṇi. pāñcālarājasya puraṃ praviṣṭāḥ. māyāṃ yūyaṃ kām api saṃpraviṣṭā. yato vṛtaḥ kṛṣṇayā phalguno vaḥ. saṃbhūya pāpais tad anāryavṛttaṃ. kṛtaṃ tadā mātṛkṛtānurūpam. eko vṛtaḥ pañcabhiḥ sābhipannā. hy alajjamānaiś ca parasparasya. smare sabhāyāṃ subalātmajena. saṃjayaḥ. dāsīkṛtāḥ stha saha kṛṣṇayā tu. tenaivam uktas tu tavātmajena. subālacittena vṛkodaro 'pi. pragṛhya cāpaṃ bhṛkuṭīṃ lalāṭe. kṛtvā tu roṣojjvalatāmranetraḥ.