अग्निर् मित्रो योनिर् आपो ऽथ देव्यो; विष्णो रेतस् त्वम् अमृतस्य नाभिः। एवं ब्रुवन् पाण्डव सत्यवाक्यं; वेदीम् इमां त्वं तरसाधिरोह। अग्निश् च ते योनिर् इडा च देहो। रेतोधा विष्णोर् अमृतस्य नाभिः। एवं जपन् पाण्डव सत्यवाक्यं। ततो ऽवगाहेत पतिं नदीनाम्। अन्यथा हि कुरुश्रेष्ठ देवयोनिर् अपां पतिः। कुशाग्रेणापि कौन्तेय न स्प्रष्टव्यो महोदधिः। घृतबर्हिर् घृतयोनिस् त्व् अगर्हो। स तेषां वै पयसां संनिधानम्। आ जन्मशतसाहस्राद् यत् पापं कुरुते नरः। मुच्यते सर्वपापेभ्यः स्नात्वा तु लवणाम्भसि।
agnir mitro yonir āpo 'tha devyo; viṣṇo retas tvam amṛtasya nābhiḥ. evaṃ bruvan pāṇḍava satyavākyaṃ; vedīm imāṃ tvaṃ tarasādhiroha. agniś ca te yonir iḍā ca deho. retodhā viṣṇor amṛtasya nābhiḥ. evaṃ japan pāṇḍava satyavākyaṃ. tato 'vagāheta patiṃ nadīnām. anyathā hi kuruśreṣṭha devayonir apāṃ patiḥ. kuśāgreṇāpi kaunteya na spraṣṭavyo mahodadhiḥ. ghṛtabarhir ghṛtayonis tv agarho. sa teṣāṃ vai payasāṃ saṃnidhānam. ā janmaśatasāhasrād yat pāpaṃ kurute naraḥ. mucyate sarvapāpebhyaḥ snātvā tu lavaṇāmbhasi.