वैशंपायन उवाच। ततः परमम् अस्त्रं तद् अश्वत्थामा भृशातुरः। द्वैपायनवचः श्रुत्वा गर्भेषु प्रमुमोच ह। तम् उवाच हृषीकेशः पाण्डवानां हिते रतः। भविष्यम् एकम् उत्सृज्य गर्भेष्व् अस्त्रं निपात्यताम्। अहम् एकं ददाम्य् एषां पिण्डदं कीर्तिवर्धनम्। राजर्षिं पुण्यकर्माणम् अनेकक्रतुयाजिनम्। एवं कुरु न चान्या ते बुद्धिः कार्या कथं चन। आ गर्भात् पाण्डवेयानां कृत्वा पातं विनङ्क्ष्यति।
vaiśaṃpāyana uvāca. tataḥ paramam astraṃ tad aśvatthāmā bhṛśāturaḥ. dvaipāyanavacaḥ śrutvā garbheṣu pramumoca ha. tam uvāca hṛṣīkeśaḥ pāṇḍavānāṃ hite rataḥ. bhaviṣyam ekam utsṛjya garbheṣv astraṃ nipātyatām. aham ekaṃ dadāmy eṣāṃ piṇḍadaṃ kīrtivardhanam. rājarṣiṃ puṇyakarmāṇam anekakratuyājinam. evaṃ kuru na cānyā te buddhiḥ kāryā kathaṃ cana. ā garbhāt pāṇḍaveyānāṃ kṛtvā pātaṃ vinaṅkṣyati.