शान्त्यर्थं वामदेवं च शान्तिर् ब्रह्म सनातनम्। एतद् रूपम् उदानस्य परमं ब्राह्मणा विदुः। यावद् द्रव्यगुणस् तावत् प्रदीपः संप्रकाशयेत्। क्षीणे द्रव्यगुणे ज्योतिर् अन्तर्धानाय गच्छति। व्यक्तः सत्त्वगुणे ह्य् एष पुरुषो व्यक्तिर् ईशते। एतद् विप्र विजानीष्व हन्त भूयो ब्रवीमि ते। सहस्रेणापि दुर्मेधा बुद्धिमान् सुखम् एधते। एवं धर्मस्य विज्ञेयं संसाधनम् उपायतः। उपायज्ञो हि मेधावी सुखम् अत्यन्तम् अश्नुते। यथाध्वानम् अपाथेयः प्रपन्नो मानवः क्व चित्। क्लेशेन याति महता विनश्यत्य् अन्तरापि वा। तथा कर्मसु विज्ञेयं फलं भवति मानव। पुरुषस्यात्मनिःश्रेयः शुभाशुभनिदर्शनः। यथा च दीर्घम् अध्वानं पद्भ्याम् एव प्रपद्यते। अदृष्टपूर्वं सहसा तत्त्वदर्शनवक्रितः। प्राप्नुवन्तो यथाध्वानं रथेनेहाशुगामिना। यायाद् अश्वप्रयुक्तेन तथा बुद्धिमतां गतिः। उच्चपर्वतम् आरुह्य नन्व् अवेक्षेत भूगतम्। रथेन रथिनं पश्येच् चैतन्येन च चेतनम्। यावद् रथपथस् तावद् रथे समुपगच्छति। क्षीणे रथपथे प्राज्ञो रथम् उत्सृज्य गच्छति। एवं गच्छति मेधावी तत्त्वयोगविधानवित्। समाज्ञाय महाबुद्धेर् उत्तराद् उत्तरोत्तरम्। यथा महार्णवं घोरम् उद्भवः संप्रगाहते। बाहुभ्याम् एव संमोहाद् वधं गच्छत्य् असंशयम्। नावया च यथा प्राज्ञो विना प्रज्ञातरित्रया। अक्रान्तसलिलं गाहे कॢप्तं संतरति स्वयम्। तीर्णो गच्छेत् परं पारं नावम् उत्सृज्य निर्ममः। व्याख्यातं पूर्वकल्पेन यथा रथपदातिनाम्। मोहात् संमोहम् आपन्नो मा विनाशं यथा तथा। ममत्वेनाभिभूतस्य तत्रैव परिदेवने। नावं न शक्यम् आरुह्य स्थले ऽपि परिभावितुम्। तथैव स्थलम् आरुह्य नाप्सु यातुं विधीयते। एवं कर्म कृतं चित्तं विषमस्थं पृथक् पृथक्। यथा कर्म कृतं लोके तथा तद् उपपद्यते। यत्रैव गन्धो न रसो न रूपस्पर्शशब्दवत्। मन्यते ऽथ मनो बुद्ध्या तत् प्रधानं प्रचक्षते। यत् तत् प्रधानम् अव्यक्तम् अव्यक्तस्य गुणो महान्। महतः प्रधानभूतस्य गुणाः स्मृताः। बीजधर्मि यथा व्यक्तं तथैव प्रसवात्मकम्। बीजधर्मा महान् आत्मा वसवश् चेति नः श्रुतम्। बीजधर्मात् त्व् अहंकारः प्रसवत्वे पुनः पुनः। बीजप्रसवधर्माणि महाभूतानि पञ्च वै। बीजधर्मिणम् इत्य् आहुः प्रसवं नैव कुर्वते। विशेषाः सर्वभूतानां तेषां चित्तं विशेषणम्। एतद् रूपम् उदानस्य परमं ब्राह्मणा विदुः।
śāntyarthaṃ vāmadevaṃ ca śāntir brahma sanātanam. etad rūpam udānasya paramaṃ brāhmaṇā viduḥ. yāvad dravyaguṇas tāvat pradīpaḥ saṃprakāśayet. kṣīṇe dravyaguṇe jyotir antardhānāya gacchati. vyaktaḥ sattvaguṇe hy eṣa puruṣo vyaktir īśate. etad vipra vijānīṣva hanta bhūyo bravīmi te. sahasreṇāpi durmedhā buddhimān sukham edhate. evaṃ dharmasya vijñeyaṃ saṃsādhanam upāyataḥ. upāyajño hi medhāvī sukham atyantam aśnute. yathādhvānam apātheyaḥ prapanno mānavaḥ kva cit. kleśena yāti mahatā vinaśyaty antarāpi vā. tathā karmasu vijñeyaṃ phalaṃ bhavati mānava. puruṣasyātmaniḥśreyaḥ śubhāśubhanidarśanaḥ. yathā ca dīrgham adhvānaṃ padbhyām eva prapadyate. adṛṣṭapūrvaṃ sahasā tattvadarśanavakritaḥ. prāpnuvanto yathādhvānaṃ rathenehāśugāminā. yāyād aśvaprayuktena tathā buddhimatāṃ gatiḥ. uccaparvatam āruhya nanv avekṣeta bhūgatam. rathena rathinaṃ paśyec caitanyena ca cetanam. yāvad rathapathas tāvad rathe samupagacchati. kṣīṇe rathapathe prājño ratham utsṛjya gacchati. evaṃ gacchati medhāvī tattvayogavidhānavit. samājñāya mahābuddher uttarād uttarottaram. yathā mahārṇavaṃ ghoram udbhavaḥ saṃpragāhate. bāhubhyām eva saṃmohād vadhaṃ gacchaty asaṃśayam. nāvayā ca yathā prājño vinā prajñātaritrayā. akrāntasalilaṃ gāhe kḷptaṃ saṃtarati svayam. tīrṇo gacchet paraṃ pāraṃ nāvam utsṛjya nirmamaḥ. vyākhyātaṃ pūrvakalpena yathā rathapadātinām. mohāt saṃmoham āpanno mā vināśaṃ yathā tathā. mamatvenābhibhūtasya tatraiva paridevane. nāvaṃ na śakyam āruhya sthale 'pi paribhāvitum. tathaiva sthalam āruhya nāpsu yātuṃ vidhīyate. evaṃ karma kṛtaṃ cittaṃ viṣamasthaṃ pṛthak pṛthak. yathā karma kṛtaṃ loke tathā tad upapadyate. yatraiva gandho na raso na rūpasparśaśabdavat. manyate 'tha mano buddhyā tat pradhānaṃ pracakṣate. yat tat pradhānam avyaktam avyaktasya guṇo mahān. mahataḥ pradhānabhūtasya guṇāḥ smṛtāḥ. bījadharmi yathā vyaktaṃ tathaiva prasavātmakam. bījadharmā mahān ātmā vasavaś ceti naḥ śrutam. bījadharmāt tv ahaṃkāraḥ prasavatve punaḥ punaḥ. bījaprasavadharmāṇi mahābhūtāni pañca vai. bījadharmiṇam ity āhuḥ prasavaṃ naiva kurvate. viśeṣāḥ sarvabhūtānāṃ teṣāṃ cittaṃ viśeṣaṇam. etad rūpam udānasya paramaṃ brāhmaṇā viduḥ.