ब्राह्मण उवाच। अत्राप्य् उदाहरन्तीमम् इतिहासं पुरातनम्। इन्द्रियाणां च संवादं मनसश् चैव भामिनि। निबोध दशहोतॄणां विधानम् इह यादृशम्। श्रोत्रं त्वक् चक्षुषी जिह्वा नासिका चरणौ करौ। उपस्थः पायुर् एतानि होतॄणि दश भामिनि। शब्दस्पर्शौ रूपरसौ गन्धो वाक्यं क्रिया गतिः। रेतोमूत्रपुरीषाणां त्यागो दश हवींषि च। दिशो वायू रविश् चन्द्रः पृथ्व्यग्नी विष्णुर् एव च। इन्द्रः प्रजापतिर् मित्रम् अग्नयो दश भामिनि। दशेन्द्रियाणि होतॄणि हवींषि दश भामिनि। विषया नाम समिधो हूयन्ते तु दशाग्निषु। चित्तं स्रुवं च वित्तं च पवित्रं ज्ञानम् उत्तमम्। सुविभक्तम् इदं सर्वं जगद् आसीद् इति श्रुतम्। ततो विविक्ता चिन्तासीत् सा चित्तं पर्यवेक्षते। श्रुत्वा चित्तं स्रुग् इत्य् एव मनश् चित्तं तद् उच्यते। तयोर् विविक्ता नागासीद् अचला शब्दलक्षणा। नग्नेव योषा सव्रीडा सा वासः पर्यवेक्षते। तस्मात् संजज्ञिरे वर्णाः स्वरा मन्त्रास् तथैव च। एतच् च नः सरस्वत्याः प्रजापतिर् अथाब्रवीत्।
brāhmaṇa uvāca. atrāpy udāharantīmam itihāsaṃ purātanam. indriyāṇāṃ ca saṃvādaṃ manasaś caiva bhāmini. nibodha daśahotṝṇāṃ vidhānam iha yādṛśam. śrotraṃ tvak cakṣuṣī jihvā nāsikā caraṇau karau. upasthaḥ pāyur etāni hotṝṇi daśa bhāmini. śabdasparśau rūparasau gandho vākyaṃ kriyā gatiḥ. retomūtrapurīṣāṇāṃ tyāgo daśa havīṃṣi ca. diśo vāyū raviś candraḥ pṛthvyagnī viṣṇur eva ca. indraḥ prajāpatir mitram agnayo daśa bhāmini. daśendriyāṇi hotṝṇi havīṃṣi daśa bhāmini. viṣayā nāma samidho hūyante tu daśāgniṣu. cittaṃ sruvaṃ ca vittaṃ ca pavitraṃ jñānam uttamam. suvibhaktam idaṃ sarvaṃ jagad āsīd iti śrutam. tato viviktā cintāsīt sā cittaṃ paryavekṣate. śrutvā cittaṃ srug ity eva manaś cittaṃ tad ucyate. tayor viviktā nāgāsīd acalā śabdalakṣaṇā. nagneva yoṣā savrīḍā sā vāsaḥ paryavekṣate. tasmāt saṃjajñire varṇāḥ svarā mantrās tathaiva ca. etac ca naḥ sarasvatyāḥ prajāpatir athābravīt.