विप्रवादाः सुबहुशः श्रूयन्ते पुत्रकारिताः। अत्र नो मुह्यतां राजन् संशयं छेत्तुम् अर्हसि। भीष्मः। आत्मा पुत्रस् तु विज्ञेयः प्रथमो बहुधा परे। स्वे क्षेत्रे संस्कृते यस् तु पुत्रम् उत्पादयेत् स्वयम्। तम् औरसं विजानीयात् पुत्रं प्रथमकल्पितम्। अग्निं प्रजापतिं चेष्ट्वा वराय प्रतिपादिता। पुत्रिका स्याद् दुहितरि संकल्पेनापि वा सुतः। तल्पे जातः प्रमीतस्य क्लीबस्य पतितस्य वा। स्वधर्मेण नियुक्तो यः स पुत्रः क्षेत्रजः स्मृतः। माता पिता च दद्यातां यम् अद्भिः पुत्रम् आपदि। सदृशं प्रीतिसंयुक्तौ विज्ञेयो दात्तकः सुतः। सदृशं तु प्रकुर्याद् यं गुणदोषविचक्षणम्। पुत्रं पुत्रगुणैर् युक्तं विज्ञेयस् तु स कृत्रिमः। उत्पद्यते यस् तु गूढं न च ज्ञायेत कस्य चित्। स भवेद् गूढजो नाम तस्य स्याद् यस्य तल्पजः। मातापितृभ्याम् उत्सृष्टं तयोर् अन्यतरेण वा। यः पुत्रं प्रतिगृह्णीयाद् अपविद्धः स उच्यते। पितृवेश्मनि कन्या तु यं पुत्रं जनयेद् रहः। कानीनं तं वदेन् नाम्ना वोढुः कन्यासमुद्भवः। या गर्भिणी संस्क्रियते ज्ञाताज्ञातापि वा सती। वोढुः स गर्भो भवति सहोढ इति चोच्यते। या पत्या वा परित्यक्ता अथ वा स्वेच्छयापि वा। उत्पादयेद् अक्षतायां स पौनर्भव उच्यते। मातापितृविहीनो वा सक्तो वा स्याद् अकारणात्। आत्मानं स्पर्शयेद् यस् तु स्वयंदत्तः स उच्यते। क्रीणीयाद् यस् त्व् अपत्यार्थं मातापित्रोर् यम् अन्तिकात्। स सुतस् तस्य सदृशः क्रीतो नाम बुधैः स्मृतः। द्वादशैते परे प्राहुर् एवं धर्मस्य पाठकाः। सा चेद् अक्षतयोनिः स्याद् गतप्रत्यागतापि वा। पौनर्भवेन भर्त्रा सा पुनः संस्कारम् अर्हति। यं ब्राह्मणस् तु शूद्रायां कामाद् उत्पादयेत् सुतम्। स पारयन्न् एव शवस् तस्मात् पारशवः स्मृतः। दास्यां वा दासदास्यां वा यः शूद्रस्य सुतो भवेत्। सो ऽनुज्ञातो हरेद् अंशम् इति धर्मो व्यवस्थितः। क्षेत्रजादीन् सुतान् एतान् एकादश यथोदितान्। पुत्रप्रतिनिधीन् आहुः क्रियालोपान् मनीषिणः। भ्रातॄणाम् एकजातानाम् एकश् चेत् पुत्रवान् भवेत्। सर्वांस् तांस् तेन पुत्रेण पुत्रिणो मनुर् अब्रवीत्। सर्वासाम् एकपत्नीनाम् एका चेत् पुत्रिणी भवेत्। सर्वास् तास् तेन पुत्रेण प्राह पुत्रवतीर् मनुः।
vipravādāḥ subahuśaḥ śrūyante putrakāritāḥ. atra no muhyatāṃ rājan saṃśayaṃ chettum arhasi. bhīṣmaḥ. ātmā putras tu vijñeyaḥ prathamo bahudhā pare. sve kṣetre saṃskṛte yas tu putram utpādayet svayam. tam aurasaṃ vijānīyāt putraṃ prathamakalpitam. agniṃ prajāpatiṃ ceṣṭvā varāya pratipāditā. putrikā syād duhitari saṃkalpenāpi vā sutaḥ. talpe jātaḥ pramītasya klībasya patitasya vā. svadharmeṇa niyukto yaḥ sa putraḥ kṣetrajaḥ smṛtaḥ. mātā pitā ca dadyātāṃ yam adbhiḥ putram āpadi. sadṛśaṃ prītisaṃyuktau vijñeyo dāttakaḥ sutaḥ. sadṛśaṃ tu prakuryād yaṃ guṇadoṣavicakṣaṇam. putraṃ putraguṇair yuktaṃ vijñeyas tu sa kṛtrimaḥ. utpadyate yas tu gūḍhaṃ na ca jñāyeta kasya cit. sa bhaved gūḍhajo nāma tasya syād yasya talpajaḥ. mātāpitṛbhyām utsṛṣṭaṃ tayor anyatareṇa vā. yaḥ putraṃ pratigṛhṇīyād apaviddhaḥ sa ucyate. pitṛveśmani kanyā tu yaṃ putraṃ janayed rahaḥ. kānīnaṃ taṃ vaden nāmnā voḍhuḥ kanyāsamudbhavaḥ. yā garbhiṇī saṃskriyate jñātājñātāpi vā satī. voḍhuḥ sa garbho bhavati sahoḍha iti cocyate. yā patyā vā parityaktā atha vā svecchayāpi vā. utpādayed akṣatāyāṃ sa paunarbhava ucyate. mātāpitṛvihīno vā sakto vā syād akāraṇāt. ātmānaṃ sparśayed yas tu svayaṃdattaḥ sa ucyate. krīṇīyād yas tv apatyārthaṃ mātāpitror yam antikāt. sa sutas tasya sadṛśaḥ krīto nāma budhaiḥ smṛtaḥ. dvādaśaite pare prāhur evaṃ dharmasya pāṭhakāḥ. sā ced akṣatayoniḥ syād gatapratyāgatāpi vā. paunarbhavena bhartrā sā punaḥ saṃskāram arhati. yaṃ brāhmaṇas tu śūdrāyāṃ kāmād utpādayet sutam. sa pārayann eva śavas tasmāt pāraśavaḥ smṛtaḥ. dāsyāṃ vā dāsadāsyāṃ vā yaḥ śūdrasya suto bhavet. so 'nujñāto hared aṃśam iti dharmo vyavasthitaḥ. kṣetrajādīn sutān etān ekādaśa yathoditān. putrapratinidhīn āhuḥ kriyālopān manīṣiṇaḥ. bhrātṝṇām ekajātānām ekaś cet putravān bhavet. sarvāṃs tāṃs tena putreṇa putriṇo manur abravīt. sarvāsām ekapatnīnām ekā cet putriṇī bhavet. sarvās tās tena putreṇa prāha putravatīr manuḥ.