ऋषिस् तम् आह देया मे सुता तुभ्यं शृणुष्व मे। अनन्यस्त्रीजनः प्राज्ञो ह्य् अप्रवासी प्रियंवदः। सुरूपः संमतो वीरः शीलवान् भोगभुक् शुचिः। दारानुमतयज्ञश् च सुनक्षत्राम् अथोद्वहेत्। सभृत्यः स्वजनोपेत इह प्रेत्य च मोदते। गच्छ तावद् दिशं पुण्याम् उत्तरां द्रक्ष्यसे ततः।
ṛṣis tam āha deyā me sutā tubhyaṃ śṛṇuṣva me. ananyastrījanaḥ prājño hy apravāsī priyaṃvadaḥ. surūpaḥ saṃmato vīraḥ śīlavān bhogabhuk śuciḥ. dārānumatayajñaś ca sunakṣatrām athodvahet. sabhṛtyaḥ svajanopeta iha pretya ca modate. gaccha tāvad diśaṃ puṇyām uttarāṃ drakṣyase tataḥ.