एवं शरीरशौचेन तीर्थशौचेन चान्वितः। ततः सिद्धिम् अवाप्नोति द्विविधं शौचम् उत्तमम्। युधिष्ठिरः। सर्वेषाम् उपवासानां यच् छ्रेयः सुमहत् फलम्। भीष्मः। यच् चाप्य् असंशयं लोके तन् मे त्वं वक्तुम् अर्हसि। शृणु राजन् यथा गीतं स्वयम् एव स्वयंभुवा। यत् कृत्वा निर्वृतो भूयात् पुरुषो नात्र संशयः। द्वादश्यां मार्गशीर्षे तु अहोरात्रेण केशवम्। अर्च्याश्वमेधम् आप्नोति दुष्कृतं चास्य नश्यति। तथैव पौषमासे तु पूज्य नारायणेति च। वाजपेयम् अवाप्नोति सिद्धिं च परमां व्रजेत्। अहोरात्रेण द्वादश्यां माघमासे तु माधवम्। राजसूयम् अवाप्नोति कुलं चैव समुद्धरेत्। तथैव फाल्गुने मासि गोविन्देति च पूजयेत्। अतिरात्रम् अवाप्नोति सोमलोकं च गच्छति। अहोरात्रेण द्वादश्यां चैत्रे विष्णुर् इति स्मरन्। पौण्डरीकम् अवाप्नोति देवलोकं च गच्छति। वैशाखमासे द्वादश्यां पूजयन् मधुसूदनम्। अग्निष्टोमम् अवाप्नोति सोमलोकं च गच्छति। अहोरात्रेण द्वादश्यां ज्येष्ठे मासि त्रिविक्रमम्। गवामयम् अवाप्नोति अप्सरोभिश् च मोदते। आषाढे मासि द्वादश्यां वामनेति च पूजयेत्। नरमेधम् अवाप्नोति पुण्यं च लभते महत्। अहोरात्रेण द्वादश्यां श्रावणे मासि श्रीधरम्। पञ्चयज्ञान् अवाप्नोति विमानस्थः स मोदते। तथा भाद्रपदे मासि हृषीकेशेति पूजयन्। सौत्रामणिम् अवाप्नोति पूतात्मा भवते च हि। द्वादश्याम् आश्विने मासि पद्मनाभेति चार्चयन्। गोसहस्रफलं पुण्यं प्राप्नुयान् नात्र संशयः। द्वादश्यां कार्त्तिके मासि पूज्य दामोदरेति च। गवां यज्ञम् अवाप्नोति पुमान् स्त्री वा न संशयः। अभ्यर्च्य पुण्डरीकाक्षम् एवं संवत्सरं तु यः। जातिस्मरत्वं प्राप्नोति विन्द्याद् बहु सुवर्णकम्। अहन्य् अहनि तद्भावम् उपेन्द्रं यो ऽधिगच्छति। समाप्ते भोजयेद् विप्रान् अथ वा दापयेद् धृतम्। अतःपरं नोपवासो भवतीति विनिश्चयः। उवाच भगवान् विष्णुः स्वयम् एव पुरातनम्। वैशंपायनः। शरतल्पगतं भीष्मं वृद्धं कुरुपितामहम्। उपगम्य महाप्राज्ञः पर्यपृच्छद् युधिष्ठिरः। युधिष्ठिरः। ज्ञानं रूपं च सौभाग्यं प्रियत्वं च कथं भवेत्। भीष्मः। धर्मार्थकामसंयुक्तः सुखभागी कथं भवेत्। मार्गशीर्षस्य मासस्य चन्द्रे मूलेन संयुते। पादौ मूलेन राजेन्द्र जङ्घायाम् अथ रोहिणीम्। अश्विन्यां सक्थिनी चैव ऊरू चाषाढयोस् तथा। गुह्यं तु फाल्गुनी विद्यात् कृत्तिका कटिकास् तथा। नाभिं भाद्रपदे विद्याद् रेवत्याम् अक्षिमण्डलम्। पृष्ठम् एव धनिष्ठासु अनुराधोत्तरास् तथा। बाहुभ्यां तु विशाखासु हस्तौ हस्तेषु निर्दिशेत्। पुनर्वस्व् अङ्गुली राजन्न् आश्लेषासु नखास् तथा। ग्रीवा ज्येष्ठा च राजेन्द्र श्रवणेन तु कर्णयोः। मुखं पुष्येण राजेन्द्र दन्तोष्ठौ स्वातिर् उच्यते। हस्तं शतभिषां चैव मघां चैवाथ नासिकाम्। नेत्रे मृगशिरो विद्याल् ललाटं मित्रम् एव तु। भरण्यां तु शिरो विद्यात् केशान् आर्द्रां नराधिप। समाप्ते तु घृतं दद्याद् ब्राह्मणे वेदपारगे। सुभगो दर्शनीयश् च ज्ञानी भोगी च जायते। जायते परिपूर्णाङ्गः पौर्णमास्याम् इवोडुराट्।
evaṃ śarīraśaucena tīrthaśaucena cānvitaḥ. tataḥ siddhim avāpnoti dvividhaṃ śaucam uttamam. yudhiṣṭhiraḥ. sarveṣām upavāsānāṃ yac chreyaḥ sumahat phalam. bhīṣmaḥ. yac cāpy asaṃśayaṃ loke tan me tvaṃ vaktum arhasi. śṛṇu rājan yathā gītaṃ svayam eva svayaṃbhuvā. yat kṛtvā nirvṛto bhūyāt puruṣo nātra saṃśayaḥ. dvādaśyāṃ mārgaśīrṣe tu ahorātreṇa keśavam. arcyāśvamedham āpnoti duṣkṛtaṃ cāsya naśyati. tathaiva pauṣamāse tu pūjya nārāyaṇeti ca. vājapeyam avāpnoti siddhiṃ ca paramāṃ vrajet. ahorātreṇa dvādaśyāṃ māghamāse tu mādhavam. rājasūyam avāpnoti kulaṃ caiva samuddharet. tathaiva phālgune māsi govindeti ca pūjayet. atirātram avāpnoti somalokaṃ ca gacchati. ahorātreṇa dvādaśyāṃ caitre viṣṇur iti smaran. pauṇḍarīkam avāpnoti devalokaṃ ca gacchati. vaiśākhamāse dvādaśyāṃ pūjayan madhusūdanam. agniṣṭomam avāpnoti somalokaṃ ca gacchati. ahorātreṇa dvādaśyāṃ jyeṣṭhe māsi trivikramam. gavāmayam avāpnoti apsarobhiś ca modate. āṣāḍhe māsi dvādaśyāṃ vāmaneti ca pūjayet. naramedham avāpnoti puṇyaṃ ca labhate mahat. ahorātreṇa dvādaśyāṃ śrāvaṇe māsi śrīdharam. pañcayajñān avāpnoti vimānasthaḥ sa modate. tathā bhādrapade māsi hṛṣīkeśeti pūjayan. sautrāmaṇim avāpnoti pūtātmā bhavate ca hi. dvādaśyām āśvine māsi padmanābheti cārcayan. gosahasraphalaṃ puṇyaṃ prāpnuyān nātra saṃśayaḥ. dvādaśyāṃ kārttike māsi pūjya dāmodareti ca. gavāṃ yajñam avāpnoti pumān strī vā na saṃśayaḥ. abhyarcya puṇḍarīkākṣam evaṃ saṃvatsaraṃ tu yaḥ. jātismaratvaṃ prāpnoti vindyād bahu suvarṇakam. ahany ahani tadbhāvam upendraṃ yo 'dhigacchati. samāpte bhojayed viprān atha vā dāpayed dhṛtam. ataḥparaṃ nopavāso bhavatīti viniścayaḥ. uvāca bhagavān viṣṇuḥ svayam eva purātanam. vaiśaṃpāyanaḥ. śaratalpagataṃ bhīṣmaṃ vṛddhaṃ kurupitāmaham. upagamya mahāprājñaḥ paryapṛcchad yudhiṣṭhiraḥ. yudhiṣṭhiraḥ. jñānaṃ rūpaṃ ca saubhāgyaṃ priyatvaṃ ca kathaṃ bhavet. bhīṣmaḥ. dharmārthakāmasaṃyuktaḥ sukhabhāgī kathaṃ bhavet. mārgaśīrṣasya māsasya candre mūlena saṃyute. pādau mūlena rājendra jaṅghāyām atha rohiṇīm. aśvinyāṃ sakthinī caiva ūrū cāṣāḍhayos tathā. guhyaṃ tu phālgunī vidyāt kṛttikā kaṭikās tathā. nābhiṃ bhādrapade vidyād revatyām akṣimaṇḍalam. pṛṣṭham eva dhaniṣṭhāsu anurādhottarās tathā. bāhubhyāṃ tu viśākhāsu hastau hasteṣu nirdiśet. punarvasv aṅgulī rājann āśleṣāsu nakhās tathā. grīvā jyeṣṭhā ca rājendra śravaṇena tu karṇayoḥ. mukhaṃ puṣyeṇa rājendra dantoṣṭhau svātir ucyate. hastaṃ śatabhiṣāṃ caiva maghāṃ caivātha nāsikām. netre mṛgaśiro vidyāl lalāṭaṃ mitram eva tu. bharaṇyāṃ tu śiro vidyāt keśān ārdrāṃ narādhipa. samāpte tu ghṛtaṃ dadyād brāhmaṇe vedapārage. subhago darśanīyaś ca jñānī bhogī ca jāyate. jāyate paripūrṇāṅgaḥ paurṇamāsyām ivoḍurāṭ.