नास्य देवा न गन्धर्वा न पिशाचा न राक्षसाः। पदम् अन्ववरोहन्ति प्राप्तस्य परमां गतिम्। एतच् छ्रुत्वा मुनेस् तस्य वचनं देवलस् तथा। तदधीनो ऽभवच् छिष्यः सर्वद्वंद्वविनिष्ठितः। अथान्यत् तु पुरा वृत्तं जैगीषव्यस्य धीमतः। शृणु राजन्न् अवहितः सर्वज्ञानसमन्वितः। यम् आहुः सर्वलोकेशं सर्वलोकनमस्कृतम्। अष्टमूर्तिं जगन्मूर्तिम् इष्टसंधिविभूषितम्। यं प्राप्ता न विषीदन्ति न शोचन्त्य् उद्विजन्ति च। यस्य स्वाभाविकी शक्तिर् इदं विश्वं चराचरम्। याति सज्जति सर्वात्मा स देवः परमेश्वरः। मेरोर् उत्तरपूर्वे तु सर्वरत्नविभूषिते। अचिन्त्ये विमले स्थाने सर्वर्तुकुसुमान्विते। वृक्षैश् च शोभते नित्यं दिव्यवायुसमीरिते। नानाभूतगणैर् युक्तः सर्वदेवनमस्कृतः। तत्र विद्याधरगणा गन्धर्वाप्सरसां गणाः। लोकपालाः समुद्राश् च नद्यः शैलाः सरांसि च। ऋषयो वालखिल्याश् च यज्ञाः स्तोभाह्वयास् तथा। उपासां चक्रिरे देवं प्रजानां पतयस् तथा। तत्र रुद्रो महादेवो देव्या चैव सहोमया। आस्ते वृषध्वजः श्रीमान् सोमसूर्याग्निलोचनः। तत्रैवं देवम् आलोक्य देवी धात्री विभावरी। उमा देवी परेशानम् अपृच्छद् विनयान्विता। अर्थः को ऽथार्थशक्तिः का भगवन् ब्रूहि मे ऽर्थितः। तयैवं परिपृष्टो ऽसौ प्राह देवो महेश्वरः। अर्थो ऽहम् अर्थशक्तिस् त्वं भोक्ताहं भोज्यम् एव च। रूपं विद्धि महाभागे प्रकृतिस् त्वं परो ह्य् अहम्। अहं विष्णुर् अहं ब्रह्मा ह्य् अहं यज्ञस् तथैव च। आवयोर् न च भेदो ऽस्ति परमार्थस् ततो ऽबले। तथापि विद्मस् ते भेदं किं मां त्वं परिपृच्छसि। एवम् उक्ता ततः प्राह ह्य् अधिकं ह्य् एतयोर् वद। श्रेष्ठं वेद महादेव नम इत्य् एव भामिनी। तदन्तरे स्थितो विद्वान् वसुरूपो महामुनिः। जैगीषव्यः स्मयन् प्राह ह्य् अर्थ इत्य् एव नादयन्। श्रेष्ठो ऽन्यो ऽस्मान् महीपिण्डा तल्लीना शक्तिर् आपरा। मुद्रिकादिविशेषेण विस्तृता संभृतेति च। तच् छ्रुत्वा वचनं देवी को ऽसाव् इत्य् अब्रवीद् रुषा। वाक्यम् अस्याद्य संभङ्क्त्वा प्रोक्तवान् इति शंकरम्। तच् छ्रुत्वा निर्गतो धीमान् आश्रमं स्वं महामुनिः। स्थानात् स्वर्गगणे विद्वान् योगैश्वर्यसमन्वितः। ततः प्रहस्य भगवान् सर्वपापहरो हरः। प्राह देवीं प्रशान्तात्मा जैगीषव्यो महामुनिः। भक्तो मम सखा चैव शिष्यश् चात्र महामुनिः। जैगीषव्य इति ख्यातः प्रोक्त्वासौ निर्गतः शुभे। तच् छ्रुत्वा साथ संक्रुद्धा न न्याय्यं तेन वै कृतम्। विकृताहं त्वया देव मुनिना च तथा कृता। अतज्ज्ञाद् अथ देवेश मध्ये प्राप्तं न तच् छ्रुतम्। तच् छ्रुत्वा भगवान् आह महादेवः पिनाकभृत्। निरपेक्षो मुनिर् योगी माम् उपाश्रित्य संस्थितः। निर्द्वंद्वः सततं धीमान् समरूपस्वभावधृत्। तस्मात् क्षमस्व तं देवि रक्षितव्यस् त्वया च सः। इत्य् उक्ता प्राह सा देवी मुनेस् तस्य महात्मनः। निराशत्वम् अहं द्रष्टुम् इच्छाम्य् अन्तकनाशन। तथेति चोक्त्वा तां देवो वृषम् आरुह्य सत्वरम्। देवगन्धर्वसंघैश् च स्तूयमानो जगत्पतिः। अजरामरशुद्धात्मा यत्रास्ते स महामुनिः। इतस् ततः समाहृत्य वीरसंघैर् महायशाः। देहप्रावरणार्थं वै संसरन् स तदा मुनिः। प्रत्युद्गम्य महादेवं यथार्हं प्रतिपूज्य च। पुनः स पूर्ववत् कन्थां सूच्या सूत्रेण सूचयत्। तम् आह भगवाञ् शंभुः किं प्रदास्यामि ते मुने। वृणीष्व मत्तः सर्वं त्वं जैगीषव्य यदीच्छसि। नावलोकयमानस् तु देवदेवं महामुनिम्। अनवाप्तं न पश्यामि त्वत्तो गोवृषभध्वज। कृतार्थः परिपूर्णो ऽहं यत् ते कार्यं तु गम्यताम्। प्रहसंस् तु पुनः शर्वो वृणीष्वेति तम् अब्रवीत्। अवश्यं हि वरो मत्तः श्राव्यं वरम् अनुत्तमम्। जैगीषव्यस् तम् आहेदं श्रोतव्यं च त्वया मम। सूचीम् अनु महादेव सूत्रं समनुगच्छतः[तु]। ततः प्रहस्य भगवान् गौरीम् आलोक्य शंकरः। स्वस्थानं प्रययौ हृष्टः सर्वदेवनमस्कृतः। एतत् ते कथितं राजन् यस्मात् त्वं परिपृच्छसि। निर्द्वंद्वा योगिनो नित्याः सर्वशस् ते स्वयंभुवः।
nāsya devā na gandharvā na piśācā na rākṣasāḥ. padam anvavarohanti prāptasya paramāṃ gatim. etac chrutvā munes tasya vacanaṃ devalas tathā. tadadhīno 'bhavac chiṣyaḥ sarvadvaṃdvaviniṣṭhitaḥ. athānyat tu purā vṛttaṃ jaigīṣavyasya dhīmataḥ. śṛṇu rājann avahitaḥ sarvajñānasamanvitaḥ. yam āhuḥ sarvalokeśaṃ sarvalokanamaskṛtam. aṣṭamūrtiṃ jaganmūrtim iṣṭasaṃdhivibhūṣitam. yaṃ prāptā na viṣīdanti na śocanty udvijanti ca. yasya svābhāvikī śaktir idaṃ viśvaṃ carācaram. yāti sajjati sarvātmā sa devaḥ parameśvaraḥ. meror uttarapūrve tu sarvaratnavibhūṣite. acintye vimale sthāne sarvartukusumānvite. vṛkṣaiś ca śobhate nityaṃ divyavāyusamīrite. nānābhūtagaṇair yuktaḥ sarvadevanamaskṛtaḥ. tatra vidyādharagaṇā gandharvāpsarasāṃ gaṇāḥ. lokapālāḥ samudrāś ca nadyaḥ śailāḥ sarāṃsi ca. ṛṣayo vālakhilyāś ca yajñāḥ stobhāhvayās tathā. upāsāṃ cakrire devaṃ prajānāṃ patayas tathā. tatra rudro mahādevo devyā caiva sahomayā. āste vṛṣadhvajaḥ śrīmān somasūryāgnilocanaḥ. tatraivaṃ devam ālokya devī dhātrī vibhāvarī. umā devī pareśānam apṛcchad vinayānvitā. arthaḥ ko 'thārthaśaktiḥ kā bhagavan brūhi me 'rthitaḥ. tayaivaṃ paripṛṣṭo 'sau prāha devo maheśvaraḥ. artho 'ham arthaśaktis tvaṃ bhoktāhaṃ bhojyam eva ca. rūpaṃ viddhi mahābhāge prakṛtis tvaṃ paro hy aham. ahaṃ viṣṇur ahaṃ brahmā hy ahaṃ yajñas tathaiva ca. āvayor na ca bhedo 'sti paramārthas tato 'bale. tathāpi vidmas te bhedaṃ kiṃ māṃ tvaṃ paripṛcchasi. evam uktā tataḥ prāha hy adhikaṃ hy etayor vada. śreṣṭhaṃ veda mahādeva nama ity eva bhāminī. tadantare sthito vidvān vasurūpo mahāmuniḥ. jaigīṣavyaḥ smayan prāha hy artha ity eva nādayan. śreṣṭho 'nyo 'smān mahīpiṇḍā tallīnā śaktir āparā. mudrikādiviśeṣeṇa vistṛtā saṃbhṛteti ca. tac chrutvā vacanaṃ devī ko 'sāv ity abravīd ruṣā. vākyam asyādya saṃbhaṅktvā proktavān iti śaṃkaram. tac chrutvā nirgato dhīmān āśramaṃ svaṃ mahāmuniḥ. sthānāt svargagaṇe vidvān yogaiśvaryasamanvitaḥ. tataḥ prahasya bhagavān sarvapāpaharo haraḥ. prāha devīṃ praśāntātmā jaigīṣavyo mahāmuniḥ. bhakto mama sakhā caiva śiṣyaś cātra mahāmuniḥ. jaigīṣavya iti khyātaḥ proktvāsau nirgataḥ śubhe. tac chrutvā sātha saṃkruddhā na nyāyyaṃ tena vai kṛtam. vikṛtāhaṃ tvayā deva muninā ca tathā kṛtā. atajjñād atha deveśa madhye prāptaṃ na tac chrutam. tac chrutvā bhagavān āha mahādevaḥ pinākabhṛt. nirapekṣo munir yogī mām upāśritya saṃsthitaḥ. nirdvaṃdvaḥ satataṃ dhīmān samarūpasvabhāvadhṛt. tasmāt kṣamasva taṃ devi rakṣitavyas tvayā ca saḥ. ity uktā prāha sā devī munes tasya mahātmanaḥ. nirāśatvam ahaṃ draṣṭum icchāmy antakanāśana. tatheti coktvā tāṃ devo vṛṣam āruhya satvaram. devagandharvasaṃghaiś ca stūyamāno jagatpatiḥ. ajarāmaraśuddhātmā yatrāste sa mahāmuniḥ. itas tataḥ samāhṛtya vīrasaṃghair mahāyaśāḥ. dehaprāvaraṇārthaṃ vai saṃsaran sa tadā muniḥ. pratyudgamya mahādevaṃ yathārhaṃ pratipūjya ca. punaḥ sa pūrvavat kanthāṃ sūcyā sūtreṇa sūcayat. tam āha bhagavāñ śaṃbhuḥ kiṃ pradāsyāmi te mune. vṛṇīṣva mattaḥ sarvaṃ tvaṃ jaigīṣavya yadīcchasi. nāvalokayamānas tu devadevaṃ mahāmunim. anavāptaṃ na paśyāmi tvatto govṛṣabhadhvaja. kṛtārthaḥ paripūrṇo 'haṃ yat te kāryaṃ tu gamyatām. prahasaṃs tu punaḥ śarvo vṛṇīṣveti tam abravīt. avaśyaṃ hi varo mattaḥ śrāvyaṃ varam anuttamam. jaigīṣavyas tam āhedaṃ śrotavyaṃ ca tvayā mama. sūcīm anu mahādeva sūtraṃ samanugacchataḥ[tu]. tataḥ prahasya bhagavān gaurīm ālokya śaṃkaraḥ. svasthānaṃ prayayau hṛṣṭaḥ sarvadevanamaskṛtaḥ. etat te kathitaṃ rājan yasmāt tvaṃ paripṛcchasi. nirdvaṃdvā yogino nityāḥ sarvaśas te svayaṃbhuvaḥ.