इदम् अनुपधि वाक्यम् अच्छलं; परमनिरामयम् आत्मसाक्षिकम्। नरपतिर् अभिवीक्ष्य विस्मितः; पुनर् अनुयोक्तुम् इदं प्रचक्रमे। भीष्म उवाच। जनको नरदेवस् तु ज्ञापितः परमर्षिणा। पुनर् एवानुपप्रच्छ सांपराये भवाभवौ। भगवन् यद् इदं प्रेत्य संज्ञा भवति कस्य चित्। एवं सति किम् अज्ञानं ज्ञानं वा किं करिष्यति। विवादाद् एव सिद्धो ऽसौ कारणस्येव वेदना। पञ्चशिख उवाच। चेतनो विद्यते ह्य् अत्र हैतुकं च मनोगतम्। आगमाद् एव सिद्धो ऽसौ स्वतःसिद्ध इति श्रुतिः। वर्तते पृथग् अन्योन्यं न ह्य् अपाश्रित्य कर्मसु। चेतनो ह्य् अंशवस् तत्र स्वमूर्तं धारयन्त्य् अतः। स्वभावं पौरुषं कर्म ह्य् आत्मानं तम् उपाश्रिताः। तम् आश्रित्य प्रवर्तन्ते देहिनो देहबन्धनाः। गुणज्ञानम् अभिज्ञानं यस्य लिङ्गा न शब्दवत्। पृथिव्यादिषु भूतेषु तत् तद् आहुर् निदर्शनम्। आत्मासौ वर्तते भिन्नस् तत्र तत्र समन्वितः। परमात्मा तथैवैको देहे ऽस्मिन्न् इति वै श्रुतिः। आकाशं वायुर् ऊष्मा च स्नेहो यच् चापि पार्थिवम्। यथा त्रिधा प्रवर्तन्ते तथासौ पुरुषः स्मृतः। पयस्य् अन्तर्हितं यद्वत् तद्वद् व्याप्तं महात्मकम्। पूर्वं नैश्वर्ययोगेन तस्माद् एतन् न शेषवान्। शब्दः कालः क्रिया देहो ममैकस्यैव कल्पना। स्वभावं तन्मयं त्व् एतन् मायारूपं तु भेदवत्। नानाख्यं परमं शुद्धं निर्विकल्पं परात्मकम्। लिङ्गादि देवमध्यास् ते ज्ञानं देवस्य तत् तथा। चिन्मयो ऽयं हि नादाख्यः शब्दश् चासौ मनो महान्। गतिमान् उत संधत्ते वर्णवत् तत् पदान्वितम्। कायो नास्ति च तेषां वै अवकाशस् तथा परम्। एते नोढा इति चाख्याताः सर्वे ते धर्मदूषकाः। अनुबन्धान् न विज्ञानं ज्ञानतो ध्रुवम् अव्ययम्। नानाभेदविकल्पेन येषाम् आत्मा स्मृतः सदा। प्रकृतेर् अपरस् तेषां बहवो ह्य् आत्मवादिनः। विरोधो ह्य् आत्मसन्मायां न तेषां सिद्ध एव हि। अन्यदा च गृहीतै वेदबाह्यास् ततः स्मृताः। एकानेकात्मकं तेषां प्रतिषेधो हि भेदनुत्। तस्माद् वेदस्य हृदयम् अद्वैध्यम् इति विद्धि तत्। वेदादृष्टेर् अयं लोकः सर्वार्थेषु प्रवर्तते। तस्माच् च स्मृतयो जाताः सेतिहासाः पृथग्विधाः। न यन् न साध्यं तद् ब्रह्म नादिमध्यं न चान्तवत्। इन्द्रियाणि सभूतानि परा च प्रकृतिर् मनः। आत्मा च परमः शुद्धः प्रोक्तो ऽसौ परमः पुमान्। उत्पत्तिलक्षणं चेदं विपरीतम् अथोभयोः। यो वेत्ति प्रकृतिं नित्यं तथा चैवात्मनस् तु ताम्। प्रदहत्य् एष कर्माख्यं दावोद्भूत इवानलः। चिन्मात्रपरमः शुद्धः सर्वाकृतिषु वर्तते। आकाशकल्पं विमलं नानाशक्तिसमन्वितम्। तापनं सर्वभूतानां ज्योतिषां मध्यमस्थितिम्। दुःखम् आस्ते स निर्दुःखस् तद् विद्वान् न च लिप्यति। असाव् अश्नाति यद्वत् तद् भ्रमरो ऽश्नाति यन् मधु। एवम् एष महान् आत्मा नात्मा तद् अवबुध्यते। एवंभूतस् त्वम् इत्य् अत्र स्वाधीतो बुध्यते परम्। बुधस्य बोधनं तत्र क्रियते सद्भिर् इत्य् उत। न बुधस्येति वै कश् चिन् न तथावच् छ्रुणुष्व मे। शोकम् अस्य न गत्वा ते शास्त्राणां शास्त्रदस्यवः। लोकं निघ्नन्ति संभिन्ना ज्ञातिनो ऽत्र वदन्त्य् उत। एवं तस्य विभोः कृत्यं धातुर् अस्य महात्मनः। क्षमन्ति ते महात्मानः सर्वद्वंद्वविवर्जिताः। अतो ऽन्यथा महात्मानम् अन्यथा प्रतिपद्यते। किं तेन न कृतं पापं चोरेणात्मापहारिणा। तस्य संयोगयोगेन शुचिर् अप्य् अशुचिर् भवेत्। अशुचिश् च शुचिश् चापि ज्ञानाद् देहादयो यथा। दृश्यं न चैव दृष्टं स्याद् दृष्टं दृश्यं तु नैव च। अतीतत्रितयः सिद्धो ज्ञानरूपेण सर्वदा। एवं न प्रतिपद्यन्ते रागमोहमदान्विताः। वेदबाह्या दुरात्मानः संसारे दुःखभागिनः। आगमानुगतज्ञाना बुद्धियुक्ता भवन्ति ते। बुद्ध्या भवति बुद्ध्यात्तं यद् बुद्धं चात्मरूपवत्। तमस्य् अन्धे न संदेहात् परं यान्ति न संशयः। नित्यनैमित्तिकान् कृत्वा पापहानिम् अवाप्य च। शुद्धसत्त्वा महात्मानो ज्ञाननिर्धूतकल्मषाः। असक्ताः परिवर्तन्ते संसरन्त्य् अथ वायुवत्। न युज्यन्ते ऽथ वा क्लेशैर् अहंभावोद्भवैः सह। इतस् ततः समाहृत्य ज्ञानं निर्वर्णयन्त्य् उत। ज्ञानान्वितस् तमो हन्याद् अर्कवत् स महामतिः। एवम् आत्मानम् अन्वीक्ष्य नानादुःखसमन्वितम्। देहं पङ्कमले मग्नं निर्मलं परमार्थतः। तम् एव सर्वदुःखात् तु मोचयेत् परमात्मवान्। ब्रह्मचर्यव्रतोपेतः सर्वसङ्गबहिष्कृतः। लघ्वाहारो विशुद्धात्मा परं निर्वाणम् ऋच्छति। इन्द्रियाणि मनो वायुः शोणितं मांसम् अस्थि च। आनुपूर्व्याद् विनश्यन्ति स्वं धातुम् उपयान्ति च। कारणानुगतं कार्यं यदि तच् च विनश्यति। अलिङ्गस्य कथं लिङ्गं युज्यते तन् मृषा दृढम्। न त्व् एव हेतवः सन्ति ये के चिन् मूर्तिसंस्थिताः। अमर्त्यस्य च मर्त्येन सामान्यं नोपपद्यते। लोकदृष्टो यथा जातेः स्वेदजः पुरुषः स्त्रियाम्। कृतानुस्मरणात् सिद्धो वेदगम्यः परः पुमान्। प्रत्यक्षानुगतो वेदो नामहेतुभिर् इष्यते। यथा शाखा हि वै शाखा तरोः संबध्यते तदा। श्रुत्या तथा परो ऽप्य् आत्मा दृश्यते सो ऽप्य् अलिङ्गवान्। अलिङ्गसाध्यं तद् ब्रह्म बहवः सन्ति हेतवः। लोकयात्राविधानं च दानधर्मफलागमः। तदर्थं वेदशब्दाश् च व्यवहाराश् च लौकिकाः। इति सम्यङ् मनस्य् एते बहवः सन्ति हेतवः। एतद् अस्तीदम् अस्तीति न किं चित् प्रतिदृश्यते। तेषां विमृशताम् एवं तत् तत् समभिधावताम्। क्व चिन् निविशते बुद्धिस् तत्र जीर्यति वृक्षवत्। एवम् अर्थैर् अनर्थैश् च दुःखिताः सर्वजन्तवः। आगमैर् अपकृष्यन्ति हस्तिनो हस्तिपैर् यथा। न जातु कामः कामानाम् उपभोगेन शाम्यति। हविषा कृष्णवर्त्मेव भूय एवाभिवर्धते। अर्थांस् तथात्यन्तदुःखावहांश् च। लिप्सन्त एके बहवो विशुष्काः। महत्तरं दुःखम् अभिप्रपन्ना। हित्वा सुखं मृत्युवशं प्रयान्ति। विनाशिनो ह्य् अध्रुवजीवितस्य। किं बन्धुभिर् मन्त्रपरिग्रहैश् च। विहाय यो गच्छति सर्वम् एव। क्षणेन गत्वा न निवर्तते च। खं भूमितोयानलवायवो हि। सदा शरीरं प्रतिपालयन्ति। इतीदम् आलक्ष्य कुतो रतिर् भवेद्। विनाशिनो ह्य् अस्य न कर्म विद्यते। भीष्म उवाच। इदम् अनुपधिवाक्यम् अच्छलं। परमनिरामयम् आत्मसाक्षिकम्। नरपतिर् अनुवीक्ष्य विस्मितः। पुनर् अनुयोक्तुम् इदं प्रचक्रमे।
idam anupadhi vākyam acchalaṃ; paramanirāmayam ātmasākṣikam. narapatir abhivīkṣya vismitaḥ; punar anuyoktum idaṃ pracakrame. bhīṣma uvāca. janako naradevas tu jñāpitaḥ paramarṣiṇā. punar evānupapraccha sāṃparāye bhavābhavau. bhagavan yad idaṃ pretya saṃjñā bhavati kasya cit. evaṃ sati kim ajñānaṃ jñānaṃ vā kiṃ kariṣyati. vivādād eva siddho 'sau kāraṇasyeva vedanā. pañcaśikha uvāca. cetano vidyate hy atra haitukaṃ ca manogatam. āgamād eva siddho 'sau svataḥsiddha iti śrutiḥ. vartate pṛthag anyonyaṃ na hy apāśritya karmasu. cetano hy aṃśavas tatra svamūrtaṃ dhārayanty ataḥ. svabhāvaṃ pauruṣaṃ karma hy ātmānaṃ tam upāśritāḥ. tam āśritya pravartante dehino dehabandhanāḥ. guṇajñānam abhijñānaṃ yasya liṅgā na śabdavat. pṛthivyādiṣu bhūteṣu tat tad āhur nidarśanam. ātmāsau vartate bhinnas tatra tatra samanvitaḥ. paramātmā tathaivaiko dehe 'sminn iti vai śrutiḥ. ākāśaṃ vāyur ūṣmā ca sneho yac cāpi pārthivam. yathā tridhā pravartante tathāsau puruṣaḥ smṛtaḥ. payasy antarhitaṃ yadvat tadvad vyāptaṃ mahātmakam. pūrvaṃ naiśvaryayogena tasmād etan na śeṣavān. śabdaḥ kālaḥ kriyā deho mamaikasyaiva kalpanā. svabhāvaṃ tanmayaṃ tv etan māyārūpaṃ tu bhedavat. nānākhyaṃ paramaṃ śuddhaṃ nirvikalpaṃ parātmakam. liṅgādi devamadhyās te jñānaṃ devasya tat tathā. cinmayo 'yaṃ hi nādākhyaḥ śabdaś cāsau mano mahān. gatimān uta saṃdhatte varṇavat tat padānvitam. kāyo nāsti ca teṣāṃ vai avakāśas tathā param. ete noḍhā iti cākhyātāḥ sarve te dharmadūṣakāḥ. anubandhān na vijñānaṃ jñānato dhruvam avyayam. nānābhedavikalpena yeṣām ātmā smṛtaḥ sadā. prakṛter aparas teṣāṃ bahavo hy ātmavādinaḥ. virodho hy ātmasanmāyāṃ na teṣāṃ siddha eva hi. anyadā ca gṛhītai vedabāhyās tataḥ smṛtāḥ. ekānekātmakaṃ teṣāṃ pratiṣedho hi bhedanut. tasmād vedasya hṛdayam advaidhyam iti viddhi tat. vedādṛṣṭer ayaṃ lokaḥ sarvārtheṣu pravartate. tasmāc ca smṛtayo jātāḥ setihāsāḥ pṛthagvidhāḥ. na yan na sādhyaṃ tad brahma nādimadhyaṃ na cāntavat. indriyāṇi sabhūtāni parā ca prakṛtir manaḥ. ātmā ca paramaḥ śuddhaḥ prokto 'sau paramaḥ pumān. utpattilakṣaṇaṃ cedaṃ viparītam athobhayoḥ. yo vetti prakṛtiṃ nityaṃ tathā caivātmanas tu tām. pradahaty eṣa karmākhyaṃ dāvodbhūta ivānalaḥ. cinmātraparamaḥ śuddhaḥ sarvākṛtiṣu vartate. ākāśakalpaṃ vimalaṃ nānāśaktisamanvitam. tāpanaṃ sarvabhūtānāṃ jyotiṣāṃ madhyamasthitim. duḥkham āste sa nirduḥkhas tad vidvān na ca lipyati. asāv aśnāti yadvat tad bhramaro 'śnāti yan madhu. evam eṣa mahān ātmā nātmā tad avabudhyate. evaṃbhūtas tvam ity atra svādhīto budhyate param. budhasya bodhanaṃ tatra kriyate sadbhir ity uta. na budhasyeti vai kaś cin na tathāvac chruṇuṣva me. śokam asya na gatvā te śāstrāṇāṃ śāstradasyavaḥ. lokaṃ nighnanti saṃbhinnā jñātino 'tra vadanty uta. evaṃ tasya vibhoḥ kṛtyaṃ dhātur asya mahātmanaḥ. kṣamanti te mahātmānaḥ sarvadvaṃdvavivarjitāḥ. ato 'nyathā mahātmānam anyathā pratipadyate. kiṃ tena na kṛtaṃ pāpaṃ coreṇātmāpahāriṇā. tasya saṃyogayogena śucir apy aśucir bhavet. aśuciś ca śuciś cāpi jñānād dehādayo yathā. dṛśyaṃ na caiva dṛṣṭaṃ syād dṛṣṭaṃ dṛśyaṃ tu naiva ca. atītatritayaḥ siddho jñānarūpeṇa sarvadā. evaṃ na pratipadyante rāgamohamadānvitāḥ. vedabāhyā durātmānaḥ saṃsāre duḥkhabhāginaḥ. āgamānugatajñānā buddhiyuktā bhavanti te. buddhyā bhavati buddhyāttaṃ yad buddhaṃ cātmarūpavat. tamasy andhe na saṃdehāt paraṃ yānti na saṃśayaḥ. nityanaimittikān kṛtvā pāpahānim avāpya ca. śuddhasattvā mahātmāno jñānanirdhūtakalmaṣāḥ. asaktāḥ parivartante saṃsaranty atha vāyuvat. na yujyante 'tha vā kleśair ahaṃbhāvodbhavaiḥ saha. itas tataḥ samāhṛtya jñānaṃ nirvarṇayanty uta. jñānānvitas tamo hanyād arkavat sa mahāmatiḥ. evam ātmānam anvīkṣya nānāduḥkhasamanvitam. dehaṃ paṅkamale magnaṃ nirmalaṃ paramārthataḥ. tam eva sarvaduḥkhāt tu mocayet paramātmavān. brahmacaryavratopetaḥ sarvasaṅgabahiṣkṛtaḥ. laghvāhāro viśuddhātmā paraṃ nirvāṇam ṛcchati. indriyāṇi mano vāyuḥ śoṇitaṃ māṃsam asthi ca. ānupūrvyād vinaśyanti svaṃ dhātum upayānti ca. kāraṇānugataṃ kāryaṃ yadi tac ca vinaśyati. aliṅgasya kathaṃ liṅgaṃ yujyate tan mṛṣā dṛḍham. na tv eva hetavaḥ santi ye ke cin mūrtisaṃsthitāḥ. amartyasya ca martyena sāmānyaṃ nopapadyate. lokadṛṣṭo yathā jāteḥ svedajaḥ puruṣaḥ striyām. kṛtānusmaraṇāt siddho vedagamyaḥ paraḥ pumān. pratyakṣānugato vedo nāmahetubhir iṣyate. yathā śākhā hi vai śākhā taroḥ saṃbadhyate tadā. śrutyā tathā paro 'py ātmā dṛśyate so 'py aliṅgavān. aliṅgasādhyaṃ tad brahma bahavaḥ santi hetavaḥ. lokayātrāvidhānaṃ ca dānadharmaphalāgamaḥ. tadarthaṃ vedaśabdāś ca vyavahārāś ca laukikāḥ. iti samyaṅ manasy ete bahavaḥ santi hetavaḥ. etad astīdam astīti na kiṃ cit pratidṛśyate. teṣāṃ vimṛśatām evaṃ tat tat samabhidhāvatām. kva cin niviśate buddhis tatra jīryati vṛkṣavat. evam arthair anarthaiś ca duḥkhitāḥ sarvajantavaḥ. āgamair apakṛṣyanti hastino hastipair yathā. na jātu kāmaḥ kāmānām upabhogena śāmyati. haviṣā kṛṣṇavartmeva bhūya evābhivardhate. arthāṃs tathātyantaduḥkhāvahāṃś ca. lipsanta eke bahavo viśuṣkāḥ. mahattaraṃ duḥkham abhiprapannā. hitvā sukhaṃ mṛtyuvaśaṃ prayānti. vināśino hy adhruvajīvitasya. kiṃ bandhubhir mantraparigrahaiś ca. vihāya yo gacchati sarvam eva. kṣaṇena gatvā na nivartate ca. khaṃ bhūmitoyānalavāyavo hi. sadā śarīraṃ pratipālayanti. itīdam ālakṣya kuto ratir bhaved. vināśino hy asya na karma vidyate. bhīṣma uvāca. idam anupadhivākyam acchalaṃ. paramanirāmayam ātmasākṣikam. narapatir anuvīkṣya vismitaḥ. punar anuyoktum idaṃ pracakrame.