वैशंपायन उवाच। एवं स तान् समाश्वास्य व्यासः पार्थान् अरिंदमान्। एकचक्राम् अभिगतः कुन्तीम् आश्वासयत् प्रभुः। स्नुषे मा रोद मा रोदेत्य् एवं व्यासो ऽब्रवीद् वचः। पुनर् एव च धर्मात्मा इदं वचनम् अब्रवीत्। व्यासः। कुर्यान् न केवलं धर्मं दुष्कृतं च तथा नरः। सुकृतं दुष्कृतं लोके न कर्ता नास्ति शोभने। अवश्यं लभते कर्ता फलं वै पुण्यपापयोः। दुष्कृतस्य फलेनैवं प्राप्तं व्यसनम् उत्तमम्। तस्मान् माधवि मानार्हे मा च शोके मनः कृथाः।
vaiśaṃpāyana uvāca. evaṃ sa tān samāśvāsya vyāsaḥ pārthān ariṃdamān. ekacakrām abhigataḥ kuntīm āśvāsayat prabhuḥ. snuṣe mā roda mā rodety evaṃ vyāso 'bravīd vacaḥ. punar eva ca dharmātmā idaṃ vacanam abravīt. vyāsaḥ. kuryān na kevalaṃ dharmaṃ duṣkṛtaṃ ca tathā naraḥ. sukṛtaṃ duṣkṛtaṃ loke na kartā nāsti śobhane. avaśyaṃ labhate kartā phalaṃ vai puṇyapāpayoḥ. duṣkṛtasya phalenaivaṃ prāptaṃ vyasanam uttamam. tasmān mādhavi mānārhe mā ca śoke manaḥ kṛthāḥ.