ततो निष्क्रान्तम् आलोक्य सत्या पुत्रम् अभाषत। अप्य् अस्य गुणवान् पुत्र राजपुत्रो भविष्यति। कुमारो ब्रूहि मे पुत्र अस्त्य् अत्र भविता शुभः। शशंस स पुनर् मात्रे तस्य बालस्य पाण्डुताम्। तम् उवाच ततो माता अप्य् अत्र भविता शुभः। कुमारो ब्रूहि मे तत्त्वम् ऋषिस् तां प्रत्युवाच ह। भविष्यति सुविक्रान्तः कुमारो दिक्षु विश्रुतः। पाण्डुत्वं वर्णतस् तस्य मातृदोषाद् भविष्यति।
tato niṣkrāntam ālokya satyā putram abhāṣata. apy asya guṇavān putra rājaputro bhaviṣyati. kumāro brūhi me putra asty atra bhavitā śubhaḥ. śaśaṃsa sa punar mātre tasya bālasya pāṇḍutām. tam uvāca tato mātā apy atra bhavitā śubhaḥ. kumāro brūhi me tattvam ṛṣis tāṃ pratyuvāca ha. bhaviṣyati suvikrāntaḥ kumāro dikṣu viśrutaḥ. pāṇḍutvaṃ varṇatas tasya mātṛdoṣād bhaviṣyati.