सा वव्रे सदृशं भर्तुः पुत्राणां शतम् आत्मनः। ततः कालेन सा गर्भं धृतराष्ट्राद् अथाग्रहीत्। गान्धार्याम् आहिते गर्भे पाण्डुर् अम्बालिकासुतः। अगच्छत् परमं दुःखम् अपत्यार्थम् अरिंदम। गर्भिण्याम् अथ गान्धार्यां पाण्डुः परमदुःखितः। मृगाभिशापाद् आत्मानं शोचन्न् उपरतक्रियः। स गत्वा तपसा सिद्धिं विश्वामित्रो यथा भुवि। देहन्यासे कृतमना इदं वचनम् अब्रवीत्।
sā vavre sadṛśaṃ bhartuḥ putrāṇāṃ śatam ātmanaḥ. tataḥ kālena sā garbhaṃ dhṛtarāṣṭrād athāgrahīt. gāndhāryām āhite garbhe pāṇḍur ambālikāsutaḥ. agacchat paramaṃ duḥkham apatyārtham ariṃdama. garbhiṇyām atha gāndhāryāṃ pāṇḍuḥ paramaduḥkhitaḥ. mṛgābhiśāpād ātmānaṃ śocann uparatakriyaḥ. sa gatvā tapasā siddhiṃ viśvāmitro yathā bhuvi. dehanyāse kṛtamanā idaṃ vacanam abravīt.